Chcete nové bydlení? Objednejte si architekta odpadu!

Domy odpadu vypadají jako bydlení budoucnosti. Přes svůj pochybný původ se zájem o ně neustále zvyšuje. Myšlenka recyklace odpadu pro vytvoření originálních a přesto levných budov zaujala dokonce i řadu architektů. Máte nyní jedinečnou příležitost nahlédnout pod pokličku tohoto na první pohled bláznivého nápadu a sami porovnat, zda byste v takovém domě byli ochotní žít.

Alternativy k tradičním architektonickým postupům začal zkoumat Michael Reynolds, který je dnes známý jako významný světový architekt odpadu. Již několik desítek let totiž staví velmi levné domy, které sami sebe zásobují vodou i energií potřebnou k získání tepla. Mívají podobu gotických zámků, středověkých hradů nebo pyramid. Hlavním poznávacím znamením je u těchto staveb odpad. Místo cihel a dřeva jsou použity pneumatiky, plastové láhve a plechovky od piva.

První impuls k takovému nápadu dostal Reynolds při celonárodní krizi nedostatku stavebních materiálů. V hlavě se mu začal vykreslovat nápad, jak tuto nelehkou situaci vyřešit, podílet se na užitečném zpracování nadměrného odpadu a ještě vymyslet levné řešení pro efektivní bydlení. Přes svůj dobrý úmysl ale od samého počátku narážel na překážky v podobě nepřejícnosti úřadů.

Domy, které Reynolds staví z pneumatik, mají velký podíl na vytápění v zimních měsících. Pneumatiky totiž absorbují během léta takové množství tepla, že během zimy dokážou vytopit spolehlivě celý dům. Součástí těchto domů ale musejí být i ventilační a odvětrávací systémy, aby se v interiéru nevytvořila až příliš vysoká teplota. Architekturu domu navíc Reynolds navrhl tak, aby dokázala uchovávat sníh a dešťovou vodu v obrovských cisternách. Pomocí promyšleného filtračního systému pak dům může sám sebe zásobovat použitelnou vodou.

Pro výrobu elektrické energie a ohřev vody vybavil Reynolds tyto domy větrnými turbínami a solárními panely. Později vymyslel vlastní speciální modul, který dokáže uchovávat energii v bateriích. Domy mají navíc vnitřní i venkovní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Celkově pak dům představuje naprosto soběstačné a energeticky velmi nenáročné bydlení.

Reynoldse jako jediného totiž napadlo, že pokud je stavebního materiálu nedostatek a lidé musejí žít na ulici a naopak, že odpadu je příliš a není již kam ho dávat, kombinací obou problémů získá naprosto geniální spojení. A povedlo se. Vytvořil mnoho naprosto soběstačných domů, jejíž náklady na stavbu i provoz jsou téměř nulové. Otázkou ale ještě zůstává samotný vzhled těchto odpadních budov. Komu by se i přes všechny zřejmé výhody mohl líbit život mezi odpadky? I na to ale Reynolds myslel.

Nekonvenční materiály, které pochází doslova ze skládek, využil Reynolds ve svůj prospěch. Nesnaží se napodobovat existující podoby domů, které by vypadaly z odpadu nepřirozeně. Vytváří raději naprosto unikátní a originální stavby, které zaujmou i svým estetickým vzhledem a odvedou pozornost od faktu, že je celý dům vlastně postaven z odpadků. Mimo to mají tyto domy také mnohem vyšší nosnost a jsou odolnější proti požáru.

Levné domy z odpadu jsou jistě zajímavý nápad, ale v praxi nacházejí uplatnění pouze na některých místech. V zemích s dostatkem stavebního materiálu by nebyly takové domy výhodné ani vhodné, jelikož by musel materiál splňovat různé podmínky a certifikáty. Myšlenku domů z odpadu bych ale úplně nezavrhovala. Jistě dokážou být užitečné. V pokrokových zemích jsou ale považovány spíše za zajímavý výstřelek.

Pokud vás architektura domů z odpadu zaujala a rádi byste se o ní dozvěděli něco víc, můžete shlédnout zajímavý dokument s názvem „Architekt odpadu“, který o tomto tématu pojednává.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

(Spamcheck Enabled)

Nechte si sestavit jídelníček na míru od profesionálních výživových poradců!Chci jídelníček ZDARMA
+